A novej píst a novej píst dostane od táááty... Příhoda sice už starší, ale poučná. Při montáži pístů po výbrusu se mi zdál pístní čep na levém válci nějak ztuha, vlastně hodně ztuha - no dobře, prostě jsem ho tam narval brutálním násilím jak kokot, protože jsem asi za dva dny měl jet na sraz a novej už bych nesehnal.
![bomba :bomb:](./images/smilies/bomb.gif)
Konečně se teď dostanu k nápravě, pístní sada je doma nová a se správnou tolerancí čepu vůči pístu.
Proč to tady píšu? Je zimní doba, času fůra a pokud nám hlodá v hlavě nějakej malej, ale opravdu i malinkej červíček, že by se něco mělo udělat na motce, protože se nám to nějak nezdá, nevykašleme se na to. Nestojí to za tu dočasně ušetřenou námahu nebo financ, protože zdraví máme jen jedno. Já bych si v tu chvíli byl nafackoval a vrátil výučák, protože tím spíš jsem to měl vědět (a taky jsem to věděl, jen se mi nechtělo) a ohrozil tak sebe i kamaráda. Zkušenost vám ale víc otevře oči. I proto třeba teď investuju do Alpa a pořídil jsem nové kotouče, i když jsou přesně na toleranční hranici opotřebení - je to zbytečné, není? Stojí to bratru pět litrů, ale čert to vem. Jezdím i s maminou a kdo pak vysvětlí klukům, že táta šetřil, a proto se obroušený kotouče v tu nejblbější chvíli pod nima rozletěly na molekuly a rodiče pak taky.
Asi stárnu nebo co, ale přišlo mi vhodný to sem napsat, kdyby to třeba někoho popíchlo k činnosti, co mu může zachránit krk
![srdcoffka :heart:](./images/smilies/srdce.gif)